|
|
Metabolická a genetická rizika vzniku a rozvoje nealkoholové tukové choroby jater u pacientů po transplantaci jater a její význam pro přežívání pacientů a štěpů
Míková, Irena ; Trunečka, Pavel (vedoucí práce) ; Červinková, Zuzana (oponent) ; Brůha, Radan (oponent)
Souhrn Nealkoholová tuková nemoc jater (NAFLD) se často vyskytuje nejen v obecné populaci, ale i u pacientů po transplantaci jater (LT). Data o prevalenci, vývoji, příčinách a významu steatózy u pacientů po LT jsou omezená. V rozsáhlé retrospektivní studii pacientů po LT s histologickým hodnocením steatózy jsme zjistili vysokou prevalenci steatózy (56,4 %) a steatohepatitidy (10,4 %), přičemž prevalence steatózy narůstala s dobou od LT. Mezi předtransplantační prediktory steatózy patřily alkoholická cirhóza a vysoké BMI, naopak zvýšená hodnota alkalické fosfatázy a iniciální mykofenolát mofetil měly protektivní účinek. Mezi potransplantační prediktory steatózy patřily BMI, sérové triglyceridy, konzumace alkoholu a přítomnost diabetes mellitus 2.typu, zatímco vyšší hladina sérového kreatininu měla protektivní účinek. Přítomnost významné steatózy/steatohepatitidy po LT nebyla doprovázena vyšším stupněm fibrózy. Výskyt steatózy byl srovnatelný u funkčních a selhaných štěpů. Přežívání pacientů s významnou steatózou a bez ní bylo srovnatelné, ale s patrným trendem k vyšší dlouhodobé mortalitě pacientů s významnou steatózou. Při hodnocení významu genotypů TM6SF2 rs58542926 a PNPLA3 rs738409 dárce a příjemce v patofyziologii steatózy po LT jsme zjistili, že pro zvýšený obsah jaterního tuku po LT mají nezávislý a...
|
|
|
Kvalita života pacientů po transplantaci jater
Štrynková, Monika ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Tvář transplantace jater se v posledních desetiletí změnila. Zlepšení jde pozorovat nejen z hlediska přežití, ale i zlepšenou kvalitou života po tomto náročném výkonu. I právě proto je kvalita života jeden z faktorů, na který je třeba brát zřetel (Durant, 2019). To i z toho důvodu, že člověk v dnešní moderní společnosti nechce jen přežívat, ale chce plnohodnotně žít. Chce být prospěšný své rodině a společnosti, ve které se vyskytuje. Chce se věnovat svým zálibám a koníčkům. Být aktivní jak po fyzické stránce, tak i po té psychické. Kvalita života je v dnešní době považována za indikátor vhodný k posouzení fyzického, psychického a sociálního zdraví (Chrastina, 2015). Metodika: Cílem práce je zhodnotit, jak pacienti po transplantaci jater vnímají různorodé domény, týkající se kvality života a zda jsou výsledky rozdílné v závislosti na době uběhlé od transplantace. Pro účely výzkumného šetření byla zvolena kvantitativní metoda pomocí dotazníkového šetření. Byl použit standardizovaný dotazník WHOQOL BREF. Obsahem je 24 uzavřených otázek, které zachycují čtyři domény a dvě samotné otázky, které hodnotí celkovou kvalitu života a celkový zdravotní stav. Dotazník byl doplněn o dvě otázky, které byly zaměřeny na získání informací o dg., která u pacienta vedla k transplantaci jater a o dobu uplynulou od...
|
|
|
Úloha zobrazovacích metod a intervenční radiologie v programu transplantace jater: transarteriální chemoembolizace hepatocelulárního karcinomu a terapie cévních a biliárních komplikací po ortotopické transplantaci jater.
Laštovičková, Jarmila ; Peregrin, Jan (vedoucí práce) ; Köcher, Martin (oponent) ; Hořejš, Josef (oponent)
119 8. Souhrn Cíl: Zhodnotit úlohu intervenční radiologie v programu transplantace jater na základě prezentace našich zkušeností, technických a dlouhodobých klinických výsledků chemoembolizace HCC u pacientů před transplantací jater a perkutánní léčby některých biliárních a cévních komplikací po transplantaci jater. Metoda: Dvacet pět pacientů (17 mužů, 8 žen, průměrný věk 57,76 let) s hepatocelulárním karcinomem bylo indikováno k TACE před transplantací jater v letech 2008 až 2012. Chemoembolizace byla provedena u 23 pacientů, z toho 7x c-TACE v roce 2008 a 16x DEB TACE v následujících letech. Třicet pacientů (13 mužů, 17 žen, průměrný věk 46,4 let) se strikturou žlučových cest po transplantaci jater a s nemožností endoskopického přístupu bylo v letech 1996 až 2010 léčeno perkutánní balónkovou dilatací a dlouhodobou zevně-vnitřní drenáží. Dvaceti nemocným (13 mužů, 7 žen, průměrný věk 45,25 let) po transplantaci jater se stenózou tepny štěpu byla provedena PTA/stent v letech 1996 až 2011. U 16 pacientů byl implantován stent, u 7 nemocných, u kterých byla hepatická tepna výrazně vinutá, byla provedena pouze prostá angioplastika. Výsledky: Transplantace jater byla provedena 20 pacientům po TACE. Jeden nemocný byl vyřazen z čekací listiny pro progresi nádoru (4,5 %), u 2 pacientů (10 %) došlo k rekurenci...
|
|
|
Kvalita života pacientů po transplantaci jater
Štrynková, Monika ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
Tvář transplantace jater se v posledních desetiletí změnila. Zlepšení jde pozorovat nejen z hlediska přežití, ale i zlepšenou kvalitou života po tomto náročném výkonu. I právě proto je kvalita života jeden z faktorů, na který je třeba brát zřetel (Durant, 2019). To i z toho důvodu, že člověk v dnešní moderní společnosti nechce jen přežívat, ale chce plnohodnotně žít. Chce být prospěšný své rodině a společnosti, ve které se vyskytuje. Chce se věnovat svým zálibám a koníčkům. Být aktivní jak po fyzické stránce, tak i po té psychické. Kvalita života je v dnešní době považována za indikátor vhodný k posouzení fyzického, psychického a sociálního zdraví (Chrastina, 2015). Metodika: Cílem práce je zhodnotit, jak pacienti po transplantaci jater vnímají různorodé domény, týkající se kvality života a zda jsou výsledky rozdílné v závislosti na době uběhlé od transplantace. Pro účely výzkumného šetření byla zvolena kvantitativní metoda pomocí dotazníkového šetření. Byl použit standardizovaný dotazník WHOQOL BREF. Obsahem je 24 uzavřených otázek, které zachycují čtyři domény a dvě samotné otázky, které hodnotí celkovou kvalitu života a celkový zdravotní stav. Dotazník byl doplněn o dvě otázky, které byly zaměřeny na získání informací o dg., která u pacienta vedla k transplantaci jater a o dobu uplynulou od...
|
|
|
Patofyziologie idiopatických střevních zánětů.Vztah k primární sklerózující cholangitidě, transplantaci jater a karcinogenezi.
Bajer, Lukáš ; Drastich, Pavel (vedoucí práce) ; Živný, Jan (oponent) ; Procházka, Vlastimil (oponent)
Idiopatické střevní záněty multifaktoriálně podmíněných celosvětově narůstající incidencí. Dvěma nejlépe definovanými fenotypy jsou Crohnova střevní zánět doprovázející primární progresivní onemocnění žlučovodů vedoucí k klinická a patofyziologická specifika považován za samostatný fenotyp - Cílem experimentální čá - klíčových oblastech podílejících se na patogenezi IBD, kterými jsou: složení střevní mikrobioty, porucha střevní bariéry, genetická predispozice a aberantní imunologická odpověď. Dalším cílem prác neoplazií na základě analýzy klinických dat pacientů sledovaných v transplantačního centra. Za použití metod paralelní sekvenace jsme odhalili specifickou kompozici bakteriální - IBD, která se odlišovala od kompozice u UC a kontrol rekrutovaných ze zdravé české populace. V práci jsme odhalili četné sérové biomarkery, jednotlivými fenotypy IBD či specifickými klinickými kofaktory. Některé těchto nálezů prokazují klíčovou úlohu střevní bariéry v Zároveň jsme charakterizovali protilátkovou a buněčnou odpověď, která u různých podtypů IBD vykazovala signifikantní rozdíly. Na největším českém souboru pacientů rámci retrospektivní studie prokázali klíčovou úlohu střevního zánětu na míru rekurence PSC, a tím i na prognózu jaterního štěpu. V kohortě pacientů jsme pomocí HLA typizace taktéž prokázali význam...
|
|
|
Komplement-vážící protilátky u pacientů po transplantaci orgánů a jejich klinický význam
Kovandová, Barbora ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Diagnostika protilátkami-zprostředkované rejekce (AMR) u pacientů po transplantaci jater je velmi komplikovaná, klinické a patologické příznaky této závažné a často i život-ohrožující komplikace se mnohdy překrývají s neimunologickými symptomy, jako jsou biliární obstrukce, ischémie, trombóza a další. Navíc jsou játra proti tomuto typu rejekce do značné míry rezistentní. Stejně jako u transplantovaných ledvin a srdcí, hlavním patologickým faktorem poškození štěpu jsou protilátky namířené proti neshodným HLA antigenům dárce orgánu (tzv. donor-specifické protilátky). Kromě analýzy HLA specificity protilátek se výzkum v poslední době zaměřuje i na zjištění, zdali jsou tyto protilátky schopné vázat komplement či nikoli. Publikací na toto téma je zatím velmi málo. Z tohoto důvodu je cílem této diplomové práce studovat klinický význam komplement-vážících protilátek proti HLA antigenům u pacientů po transplantaci jater. Naše předběžné výsledky naznačují, že by mohla existovat souvislost mezi přítomností komplement-vážících protilátek a výskytem AMR. Tento poznatek by mohl hrát roli pro zlepšení prognózy pacientů po transplantaci jater. Klíčová slova HLA, protilátky, C4d, komplement, transplantace jater
|
|
|
Kvalita života pacientů po transplantaci jater
Rothbauerová, Tereza ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Bakalářská práce hodnotí kvalitu života po transplantaci jater u pacientů s diagnózami hepatitidy C a B, primární biliární cirhózy a primární sklerozující cholangitidy a alkoholické cirhózy, jelikož tyto diagnózy patří mezi nejčastější indikace k transplantaci jater. Tato práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou rozpracovány kapitoly obsahující anatomii a fyziologii jater, transplantaci jater a kvalitu života. V empirické části jsou předkládány výsledky dotazníkového šetření aplikovaného u pacientů po transplantaci jater, kde cílem bylo zjistit, jaká je kvalita života pacientů po transplantaci jater. Subjektivní vnímání kvality života bylo měřeno pomocí dotazníku SQUALA. Dále byly v bakalářské práci použity dotazníky ke zjištění rekurence abúzu alkoholu, dotazník ECR k určení attachmentové úzkostnosti a vyhýbavosti nemocného a poslední dotazník PBI zaměřený na výchovný styl a vazbu nemocného k matce a otci. Výsledky výzkumného šetření jsou uvedeny v tabulkách a grafech a následně kompletně shrnuty v diskuzi a v závěru práce.
|
|
|
Úloha zobrazovacích metod a intervenční radiologie v programu transplantace jater: transarteriální chemoembolizace hepatocelulárního karcinomu a terapie cévních a biliárních komplikací po ortotopické transplantaci jater.
Laštovičková, Jarmila ; Peregrin, Jan (vedoucí práce) ; Köcher, Martin (oponent) ; Hořejš, Josef (oponent)
119 8. Souhrn Cíl: Zhodnotit úlohu intervenční radiologie v programu transplantace jater na základě prezentace našich zkušeností, technických a dlouhodobých klinických výsledků chemoembolizace HCC u pacientů před transplantací jater a perkutánní léčby některých biliárních a cévních komplikací po transplantaci jater. Metoda: Dvacet pět pacientů (17 mužů, 8 žen, průměrný věk 57,76 let) s hepatocelulárním karcinomem bylo indikováno k TACE před transplantací jater v letech 2008 až 2012. Chemoembolizace byla provedena u 23 pacientů, z toho 7x c-TACE v roce 2008 a 16x DEB TACE v následujících letech. Třicet pacientů (13 mužů, 17 žen, průměrný věk 46,4 let) se strikturou žlučových cest po transplantaci jater a s nemožností endoskopického přístupu bylo v letech 1996 až 2010 léčeno perkutánní balónkovou dilatací a dlouhodobou zevně-vnitřní drenáží. Dvaceti nemocným (13 mužů, 7 žen, průměrný věk 45,25 let) po transplantaci jater se stenózou tepny štěpu byla provedena PTA/stent v letech 1996 až 2011. U 16 pacientů byl implantován stent, u 7 nemocných, u kterých byla hepatická tepna výrazně vinutá, byla provedena pouze prostá angioplastika. Výsledky: Transplantace jater byla provedena 20 pacientům po TACE. Jeden nemocný byl vyřazen z čekací listiny pro progresi nádoru (4,5 %), u 2 pacientů (10 %) došlo k rekurenci...
|
host ::
RSS.